Štěměšské historické slavnosti - královský turnaj 2008
ŠTĚMĚŠSKÉ HISTORICKÉ SLAVNOSTI

 | Kuchařské recepty Rytířů tvrze štěměšské |


kuchtík      Naší historické kuchařce chceme uvádět staré recepty ze všech možných zdrojů nejen pro inspiraci, ale též pro pobavení a pro poučení. Leckdy si ani neuvědomujeme, že některé z nich se používají dodnes. Jiné naopak vyžadují příliš náročnou úpravu nebo jsou nákladné či exotické. Další nás pobaví svým kouzlem. Patří k nim návody na stolování a chování při hostinách.
     Staří kuchaři a kuchařky využívali darů lesa, řek i rybníků, polí i zahrad a hospodářských dvorů. Méně si všímali zeleného koření, přehlíželi dobromysl, které tehdy rostly na každé mezi.Naopak v kuchyni uplatnili květy bezu, růží, fialek, rozinek, citronů, fíků i mořských ryb. Vzácné koření - pepř. Muškátový květ i oříšek, skořici i šafrán - nezvykle kombinovali. Pokrmy nejdříve zahušťovali krajíčky bílého nebo černého chleba či strouhankou, teprve v pozdějších dobách jíškou. Milovali spojení sladkých a ostrých chutí. Maso s oblibou upravovali na víně, s ovocem, především hrozny, jablky, hruškami i rozinkami a mandlemi. Se solí buď velmi šetřili, anebo ji považovali za věc tak běžnou, že se o ní v receptech nezmiňovali.
     Dovedete si představit jak asi vypadala středověká hygiena.Proto je u některých receptů zvlášť kladen důraz na "odrhnutí" nebo umytí.
     Kuchaři a kuchařky vařili v černých kuchyních, v kotlích zavěšených nad otevřeným ohništěm. Nebo oheň zakryli kovovými pláty a na ně kladli různé hrnce. Maso rožnili na otevřeném plameni, pekli ho v chlebových pecích nebo mezi dvěma nádobami v řeřavých uhlících. Koření nebo tvrdé pečivo strouhali nebo tloukli v moždíři, mák třeli paličkou v misce s mlékem nebo vodou. Mleté maso připravovali tak, že ho drobně nasekali nebo rozmělnili palicí na "štoku".
     Čeho se můžeme nadíti od středověké, renesanční nebo barokní kuchařky? Začtěte se a zkuste. Samozřejmě, šetřete vejci, nesmažte na sádle a másle a kořeňte i solte s mírou. A pozor: někdy jde o kulinářské kuriozity.
     A nakonec ještě úsměvnou drobničku: Nejstarší zmínka o české kuchyni pochází z Kosmovy kroniky. Letopisec zaznamenal, že knížeti Oldřichovi zvláště chutnal kančí ocásek, jak mu jej upravoval kněz Šebíř, a proto se mu odměnil biskupským stolcem.


Dobrou chuť přejí Rytíři tvrze štěměšské

 | Dobré rady ke stolování a chování při hostinách |


  • Chválili i mlsní Vlachové a Francouzové s jazýčkem labužnickým kuchyni českou. Pan Albrecht Kostka pozval roku 1464 k obědu radu vévody Mediolanského a některé staršie toho města Avevilla ( Aquileje ). Podivili se tedy Vlachové labužníci, že Čechové tak pěkně a slušnš se mají v krmiech.

  • Deník českého poselstva ku králi francozskému


  • Mytí rukou po jídle hned
    každý to zachovati hleď.
    Tenť přináší užitek dvůj,
    čistí ruce, ostří zrak tvůj.
    Protož ten vždy obyčej měj,
    co nejčastěji ruce mej.

  • Salernská škola, 16. století


  • Když bude čas oběda neb večeře, přineste na stůl ubrus, chléb, lžíce a talíře. Vodu s ručníkem také přichystejte a před stolem i po stole k Pánu Bohu se modlívejte.

  • Matouš Konečný, roku 1618


  • Čechové od sousedů svých Němců a zvláště Sasuov opíjeti se naučili. Ale bojím se, že již učedlníci povýšili v tom umění své mistry: To máme z porušení přirození svého, že již od jiných vždycky snáze pochopíme to, což jest škodného a zlého, nežli co jest dobrého. Když jsme se od Němcuov opilství naučili, proč zase od Valchův, kterýchž také více než dosti mezi sebou máme, střízlivosti se nenaučíme.

  • Kronika Sylviova


  • Nemá se hltavě jísti, aby něco nezaskočilo, aneb v krku uvízlo, které by se muselo hřbetem tlučení z úst vyháněti.


  • Když jí, má rty stáhnouti, sice by se kozám napodobnil, který, když jedí, zuby šklebí.


  • Sám spurně čistej talíř nežádal, ale znamení " pozvednouce talíř" dal služebníkovi, že svůj měniti chce. Ten talíř, který se mu podal vzal a neohlídal se, zdaliž čistější kdo má. Když svůj špinavý pryč dává, pozor má dáti, aby o druhého nezavadil a jeho nepomastil, obzvláštně jestli nějaká vomáčka na něm je.

  • Libertin


  • Jak má seděti? Zrovna ne jako by hrb měl, nebo jak by na druhého padnout chtěl se nakloniti. Čeho se má varovati? Aby ruce daleko na stůl nedal, aneb se na ně nepodepřel a druhému nepřekážel, aby s lžící, talířem nebo cokoliv před sebou má, žádný hřmot nedělal.

  • Libertin: Du educatione iuventuis


  • Kde mnoho kuchařů, nejspíše přesolí.

  • Jan Ámos Komenský